O knize: rok / - Hodím tě za hranu, pokud nevysvětlíš, ty nešťastná dívko, že jsi zapomněla v mém domě. A vylez z mé postele. - Tak šup! Rozpustit! — Zamávala lampou. - Jsi špatná fantazie. Raději vytvořím další. Muž si přiložil dva prsty ke spánku. Obočí se překvapením zvedlo a na čele se mu vytvořily rýhy. - Čarodějky byly úplně zoufalé, hodily toho šíleného. Vstávej, je ti špatně, vezmu tě zpátky do nemocnice. - Um... má drahá, ve které nemocnici? „Doplazil jsem se k čelu postele, přitáhl si kolena k hrudi a držel lampu před sebou jako zbraň. - Jsem úplně zdravý. Téměř. Jsem v kómatu! - Jste v blázinci. Skoro,“ odsekl neznámý a udělal krok ke mně. Tohle je Elsinore. Nic se tu neděje pro nic za nic.